I letos je mezi námi několik spolčáků - maturantů. K nemnhoha radostem tohoto životního období patří jistě i maturitní plesy, které jsou spolčem vždy hojně navštěvované. Termíny těch letošních jsou: 22.1.2010(Jíťa,F.anda),19.2.2010 (AnTonda), 22.3.2010(Zuziik)

Tradiční arcidiecézko s bohatým programem.

V předvečer Arcidiecézka nás navštíví děcka z Janovic v čele s donem Camillem. Program setkání je následující: večerní mše se zapojením mládeže (čtení, přímluvy...), adorace na Zálabí a spolčování na faře (prosím všechny, kdo mohou přinést něco k občerstvení, nechť tak učiní). Po přenocování (zájemci nechť si přinesou spacák, postele s nebesy nebudou akceptovány) na farní půdě, se ráno vyrazí do matičky Prahy.

Postní obnova pro všechny ženy a dívky v kolínském klášteře pod vedením P.MUDr.Mgr Jiřího Kordy.

Již tradiční postní duchovní obnova v pražském semináři.

Rok je zase skoro fuč a je na čase oslavit příchod toho roku novýho. Tradiční Barcio Silvestr se koná ve školce (za mostem). Detaily dohodnem na spolču. Zatim pište do návštěvní knihy, kdo co vezmete (pokud už to víte). Co se programu týče: asi jídlo, pití, hudba - nechtěli byste něco zahrát?; můžem si taky zahrát nějaký hry. Zaregistroval sem připomínky k tomu, že bysme akorát nemuseli shlídnout tolik filmů, ale dělat taky něco jinýho. Navrhoval sem, že bysme si mohli taky udělat fotografický studio - nafotit různý profilový fotky na Facebook, Signály, atd., kdybyste chtěli... Myslim, že by se s tim dalo celkem vyblbnout... Stálo by za úvahu, jestli nepozvat i mladší spolčo, případně nějaký kámoše-nespolčáky. Místa je tam celkem dost. Pište svoje nápady. Zd.

I tento rok se konalo tradiční setkání se sv. Mikulášem.

Již tradiční Arcidiecézní ples na tradičním místě s tradičním přespáním u exbosse, letos Jirky.

V jubilejním roce Matúšových 40. narozenin jsme byli pozváni na oslavu.

Na pozvání F.andy k nám dorazil otec Gorazd - karmelitán. Obohatil naše spolčo nejen rozjímáním nad písmem, ale i menší přednáškou na téma štěstí.

Již tradiční žehnání zvířat, v provední Matúše.

Na zprávě se pracuje.

Na zprávě se pracuje.

12.-13.9.2009 se konalo, v pořadí již druhé, vikariátní setkání mládeže kolínského vikariátu.Tentokráte se nás sešlo víc a tak jsme měli radost, že se můžeme poznat s novými lidmi. Kolem druhé hodiny jsme se začali scházet na faře v Uhlířských Janovicách, kde bylo „zahájení“. Jelikož náš vikariát je opravdu velký, měli jsme na příjezd vyhraženu jednu hodinu. Tedy od 14:00 do 15:00. Kolem patnácté hodiny jsme se začali seznamovat a to prostřednicvím her. Poté měl novokněz Jiří Korda přednášku na téma: Jsem křesťan! Věřím nebo napodobuji? Jiřího přednáška byla opravdu poučná, ale čas letěl. Vydali jsem se tedy do blízkého poutního místa, tedy do vesničky jménem Sudějov. Cestou jsme opět hráli hry, tentokrát to byly hry malinko náročnější na fyzičku. Nosili jsme vodu ve lžicích, roztrhávali jsme od sebe „demonstrující“ kamarády, koukali z výšky, když nás ostatní zvedali a nenápadně jsme si přitom připínali úkoly na záda, batohy a kam to jen šlo... V Sudějově jsme postavili stany, připravili ohniště a to už se nesl slavný guláš otce Nerada. Byl tak výborný, že kdyby nám zbylo v žaludku nějaké místo, tak bychom si ho jistě rádi přidali. Po vydatné večeři jsme chvíli seděli u ohně a zpívali. Nakonec jsme se pomodlili „megadesátek“ a šli jsme pomalu do spacáčků. Druhý den nás vzbudily zvony, to vám byl budíček J. Byla možnost jít se pomodlit ranní chvály, snídaně a pak úklid tábořiště přede mší. Po mši se opět šlo do Janovic, jelikož nás na faře čekal úžasný oběd v podobě kuřete a brambor. Po obědě jsme se ale museli rozloučit a pomalu jsme se všichni vraceli do svých domovů.

Zajímalo by vás, co se dělo 5. září za zdí? Nevím, jak za ostatníma, ale za tou u kostela ve Vrchlabí se konal další ročník hudebního festivalu Za zdí. Ten den bylo hrozně hnusně – byla zima a pršelo. Ale ani to Zuzku a mě (Agness) neodradilo. Na festivalu jsme byly i loni, tak jsme už věděly, že to fakt stojí za to! Letos dorazilo kvůli nepřízni počasí podstatně méně lidí než loni a pařit se začalo před podiem až u předposlední kapely (holt chybělo spolčo Vavřineček, které by to rozjelo). Na náladě a nasazení kapel to ale znát nebylo. První vystoupili MRRK ze Zlína, kteří svůj um předvedli už loni. U nich mě fascinuje, že na bicí hraje holka. Můžem je se Zuzkou doporučit, jsou fakt skvělí! Potom hrála kapela Pranic (zpěvák mi hlasem trochu připomínal Nohavicu), Angles, Oboroh (to se nám moc nelíbilo), Zlatý voči (rocková kapela z Prahy, pěkný název) a nakonec liberecká rocková kapela !ON, na kterou si můžete vzpomenout tuším z loňského arcidiecézka. Na tu se dá dobře trsat, např. barciotanec. J Novinkou proti loňskému ročníku bylo 2. (malé) podium, kde o přestávkách vystupoval písničkář Lukáš Zíta a proběhlo zde i divadelní představení zdejších skautek, které si říkají „Rychlý žvejky“ (dokonalý hérečky). Celý program začal bohoslužbou slova, v průběhu festivalu byla možnost zúčastnit se vědomostních soutěží, prohlídky kostela, koupit něco k jídlu a pití (v tomhle počasí se teplý svařák docela hodil!) atd. Hudbu můžete poslouchat vsedě nebo ji podpořit tanečními kreacemi, je tam připraven přístřešek proti dešti. To vše se nachází v blízkosti moc hezkého novogotického kostela sv.Vavřince, samozřejmě za již zmiňovanou zdí farní zahrady. Odtud je to tedy po skončení festivalu jen pár kroků k přespání na faře. Druhý den nás čekala mše sv., kterou sloužil otec Zbyšek, se Zuzkou taky vřele doporučujeme! Celé je to příjemná akcička. Tak co, pojede nás příští rok víc? ;)

Na Vranově nám Jenda Lukeš nabídl nafocení příběhu do Tarsicia. Návrh byl bouřlivě přijat a tak jsme ve dnech 24. - 25. srpna usilovně fotili po celém Kolíně. Aktivně se zapojilo asi dvanáct spolčáků. Po příjezdu Jendy a fotografa Zbyňka jsme se přesunuli na cyklostezku k Hřadišťku a po krátké modlitbě jsme začali s focením prvního příběhu. Zhruba ve tři jsme se přesunuli zpět do kláštera, dofotili poslední snímky a vydali se směr pizerie na náměstí. Posilněni vydatnou krmí jsme začali s focením nočních scén do druhého příběhu. V pozdních večerních hodinách jsme ukončili den společnou modlitbou v klášterní kapli. Úterý se neslo ve stejně ostrém pracovním tempu. Po ranní mši a snídani rozšířil naše řady exboss Kamil, který je momentálně v Uhlířských Janovicích, a fotilo se až do odpoledních hodin. I přes vysoké tempo jsme si našli pár drahocenných minut a pošmákli si na těstovinách s upgradovanými (to je supr české slovo) párky, které pro nás připravily Agness a Denča. Akce to byla pořádná, srandy bylo taky dosti.

V sestavě Agness, Lukáš, AnTonda, Machel, Franta H, Tenyna, Zuzik, Bára, Dave, TEA(Terka Líbalová), F.anda a Monča jsme vyrazili na vranovskou duchovní obnovu vedenou otcem Pavlem Havlátem. Setkání s novými i starými známými, společenství, modlitby a mnoho dalšího nás zaměstnávalo od pondělí 6. do pátku 10. července. Kdyby se tu mělo napsat vše prožité, byli bychom tu ještě dlouho, nahlédnout do atmosféry budete moci v galerii.

Zakončení školního roku, oslava začátku prázdnin a definitivní rozlučka s Jirkou.

Již 4. ročník sportovní akce SKAM. Náš tým se letos sice neumístil na žádné zajímavé pozici, zato jsme si ale zahráli dosytosti - něměli jsme totiž nikoho na střídání. Náš dík patří všem, kdo slíbili, že pojedou a nakonec nás v tom nechali, obzvláštní poděkování patří našemu brankáři. Mezi jednotlivými zápasy jsme si dokonce stihli zaběhnout šedesátku. Po večerní mši pak následoval solidní koncert skupiny Michael. Oficiální stránky.

U Matúše v Brodě jsme upekli další společnou akci s Matějákama: přátelské utkání ve florbale, které se konalo 24. května v Praze.

V pátek po večerní mši jsme se vydali navštívit mládež Církve bratrské. Přesně sem. Zahráli jsme si nějaký seznamovací hry, opekli pár buřtů, zazpívali si a začali plánovat další společné akce...

Tradiční akce u Vojty na statku, přespání do druhého dne. S sebou nějaký to jídlo (Vojta zase zajistí maso), spacák, a tak. Začátek někdy navečer, prostě ve svobodě.

T.K.Arnika Kolín a další ročník Dne Země. Hlavní program začíná ve 13:00.

Stránky Arniky. Plakát.

Jako každoročně se letos konalo v Salesiánském divadle arcidiecézní setkání mládeže. Více info.

V pátek jsme měli křížovou cestu, jejíž text najdete tady.

Po letech jsme se opět setkali s našimi starými známými Matějáky, tentokrát to bylo poněkud netradičně v Českém Brodě. Tentokrát se nás u Matúše sešlo ještě víc než kdy jindy - kromě nás a Matějáků nemohli chybět pochopitelně místní z celého okolí Brodu a večer dorazil i P. Hynek a přivezl s sebou skupinku lidí z okolí Brna. Společně jsme se zúčastnili křížové cesty, po níž následovala mše svatá, a potom už následovalo posezení na faře, kde jsme vydrželi až asi do půlnoci. Pak už jsme naskákali do Markovy "zelené sanitky" a jeli domů do Coolína.

Postní adorace v kostele sv. Víta.

Agness stárne a spěje k maturitě, na tom se nedá nic změnit. Dá se to ovšem slušně oslavit. A to se nám myslím povedlo precizně na jejím maturitním plese.

Rozloučení se starým a přivítání nového roku. Jako loni v Andrejčině školce. Tentokrát jsme to pojali trochu jako filmový klub a viděli všechny možné i nemožné filmy, o půlnoci jsme se vyšplhali na zvonici, a pak zas vesele pokračovali dál. Dokud nás únava postupně nezdolala. Největším novoročním úspěchem bylo, že jsem letos nehodil baterku do Labe. Snad bude tak úspěšný i celý tento rok...

V rámci adventního tréninku na Vánoce jsme zorganizovali adoraci v kostele sv. Víta.

Tradiční mikulášská besídka pro děti, která se konala netradičně v DKŠ. Na pořadu byla scénka z Barcio dílny a návštěva sv. Mikuláše.

První Barcio návštěva u Matúše v Českém Brodě. Zašli jsme na mši, a pak už hurá na faru. Sešlo se nás tolik, že jsme se do jedné místnosti sotva vešli - kromě nás a místních dorazili totiž ještě holešovičáci. A jako vždy to stálo zato.

8. listopadu se v budově SOU - stavebního v Praze - Hrdlořezích konal ples ADCM, na který se nás letos dokonce vydalo víc než loni - celých pět kusů.

Měli jsme vzácného hosta - dědečka Terky a Dominika, pana Teplého, který díky bratřím komunistům pobyl X let ve vězení a přesto si uchoval víru i svěžího ducha až do dnešních dnů.

Jednodenní duchovní obnova v DC Vranov.

Setkání lidí z Velehradu a ze Sydney v Nazaretě.

Videoprezentace křesťanské hudební scény. V klášteře od 19:30. Wo co go.

Zdenoushovy kecy o WYD SYD 08. Začátek v 16:00 v DKŠ. Plakát.

Vrchlabský hudební festival křesťanských kapel. Více.

Od 21. do 25.7.ve Slovenském ráji, zbývající čas pak v obci Jasenovce (jako minule).

Setkání české a slovenské mládeže na Velehradě.

Bezkonkurenční tradiční superexercicie pro mládež hledající své životní povolání.

V pátek se konala Barcio garden party na oslavu ukončení školního roku a druhého místa na SKAMu.

Třetí ročník Setkání křesťanské aktivní mládeže. Barcio Florec Team obsadil druhé místo. Víc info.

Otec biskup Kája Herbst biřmoval mimo jiné také několik našich spolčáků. Obřad se konal zcela výjimečně ve sv. Bartoloměji, který je jinak o nedělích uzavřen.

Letos poprvé jsme se sešli na zarostlém parkáně, abychom tam pod širým nebem spolčovali. Očekávaná návštěva z ADCM sice nakonec kvůli technickým potížím nedorazila, ale ani tak jsme se nenudili. O zábavu se staral tentokrát výjimečně infantilní Stefan ve spolupráci s ostatními. A tak jsme viděli, jak se dají chytat ryby na trávníku, jak pod stromem zázračně mizí zbytky od melounu, jak Stefanovi sluší růže za uchem :-) a řadu dalších podivuhodností. Kdo nebyl, nepochopí; kdo tam byl, popadá se smíchy za břicho možná ještě dneska.

Už tradiční akce u Vojty na statku. Lidí se sešlo víc než dost, dokonce nás svou milou návštěvou poctili i Pavel a Kačka z Břeclav City. Na ohni se opékalo prase a ovce, což nesla (vzhledem k logu břeclavského spolča) nelibě hlavně Kačka... Ale ostatním to příliš nevadilo, ba naopak, ovce okořeněná specálním kořením se jim, zvláště pak klukům, velmi zamlouvala... Jedlo se, pilo, klábosilo, ..., obdivovala se Vojtova fungl nová kadibudka... Agness zúročila své dovednosti z loňského roku a otvírala přítomným žíznivcům pivo sekerkou (a ani jich moc nerozbila:-). Spát se šlo až po půlnoci. Ráno se většina odebrala domů, jen úzký kruh zůstal, aby se trochu prospal a hlavně aby se pak díval na mocnou pohádku o mocném králi sokolů. Navečer jsme ještě vyšplhali na zvonici, a pak už jsme se rozdělili a každý šel svou cestou...

Klášter fest v Kutné Hoře. Hráli: Studená sprcha, Šatlava, Houby s woctem, Koza na útesu, Kukukaka.

Jako každým rokem, tak i letos pořádal T.K. Arnika Den Země...

Navštívili jsme koncert Ku(ku)KaKy v chrámě sv. Jakuba v Kutný Hoře.

Setkání mládeže naší arcidiecéze v Kobylisích. Při mši jsme měli na starosti čtení, přímluvy a dary. Večer následoval super koncert liberecké skupiny !on.

V klášterním kostele jsme měli křížovou cestu pro spěchající.

Andrejčin maturiťák! Cool Barcio akce...

Na pátečním spolču jsme měli moc pěknou adoraci.

Matúš přijel s pár lidma z Holešovic do našho akvaparčíku, následovalo posezení na faře. Stránky Vodního světa Kolín.

Silvestrovská párty naší party plná chlebíčků, kofoly a nechyběly ani Čipsy.cz. Andrejka nám sehnala skvělý prostory, takže jsme mohli oslavovat jak se patří. Zpívalo se, jedlo, pilo, tancovalo, hrálo, horký čaj se chladil v lednici:-), zkrátka Barcio akce jak má být... K vidění byl nějaký ten film a hlavně půlnoční ohňostroj. Spát se šlo až k ránu a než člověk stačil usnout, už se šlo zase na mši. Potom trocha relaxace spojená s dojídáním zásob a okořeněná vyprávěním o cizím neštěstí - aneb jak Zdenoush baterku z mobilu do Labe hodil - no, a potom už všichni pomalu začali odcházet domů, aby dohnali spánkový deficit... Ne však úplně všichni. Na místě zůstala skupinka čtyřech věrných, kteří se obětovali a pokračovali v dojídání snad nekonečných zásob ještě o den déle. A tak někteří z nás přišli domů z oslavy Silvestra až 2. ledna. Ale stálo to za to!

V sobotu 8.12. byl v klášterním kostele Nejsvětější Trojice v Kolíně vysvěcen na jáhna náš Barcio boss Stefan.

Mikulášská pro děti z farnosti. Na programu byla moderní pohádka, a pak už netrpělivě očekávaná návštěva Mikuláše...

Moc pěknej ples...

Prodloužená v tanečních v kulturáku.

Bylo nebylo… Jednoho krásného říjnového dne (26.10.) se část našeho free Barcia vydala na dlouhou, předlouhou cestu , jejíž cílová stanice nebylo království za sedmero horami a sedmero řekami, ale Břeclav. Neměli jsme po ruce kočár, tak jsme využili neméně pohodlného vozidla, které jezdí po kolejích. Jízda ECčkem byla pro nás jasná volba.
Na břeclavském nádraží nás překvapil veliký transparent „Vítáme Coolin“, jehož autoři nás hlasitě zdravili. Když jsme se dostali do tamějšího luxusního kostela sv. Václava, mohli jsme obdivovat tuto moderní stavbu. A co se nestalo… Přímo v budově (v suterénu) jsme i spali, jedli a chodili na wc. Páteční program jsme zahájili mší svatou. Poté jsme rozdělili zásoby a nacpali si pupky (složitého zacházení s rybičkami se ujal Pavel). U toho jsme si projistotu dali seznamovací kolečko, kde jsme řekli své jméno nebo jak se jmenujeme :o) Ještě ten večer jsme stihli skočit do Kinokafeterie. Každý si dal, co je mu libo. (pozn.: je to tam moc dobrý!)
Po návratu se odvážlivci (takže všichni) vyšplhali po spešl žebříku na špičku věže, kde jsme si prohlédli zvony (samozřejmě s odborným výkladem). Asi tak po první hodině ranní šli ogaři spát a dcérky se ještě pustily do kaligrafování.

Druhý den jsme si zahráli hru „asociace“, kterou prohrála Zdenoushova dvojice. Domácí vymysleli, že nás vezmou na kratší výlet. Přestože nám nebylo vedro, šli jsme se kouknout (pardon – podívat) do Lednice. Mrazák jsme už bohužel nestihli. Navštívili jsme zámecké zahrady, aj pizzerku. Později měli Břeclaváci zkoušku písní na nedělní mši svatou. Poté jsme chtěli jít do Jantaru, ale nakonec jsme skončili opět v Kině. Večer završila prohlídka kostela, které se ujaly dvě zkušené průvodkyně Zednička s Kačkou.

V den našeho odjezdu si princ Drsoň (Zdenoush) uvědomil, že už dlouho nenavštívil kadeřnici, tak využil služeb salonu KaT. Profesionální kadeřnice Terezka spolu se stříkačkou vody do ucha Kačkou se pustily do práce a výsledkem bylo, že Zdenoush vypadá skvěle (ano, čtete správně – je to neuvěřitelné, ale je to tak)! No a potom… se jelo domů. Inu, každá pohádka jednou končí. Šak jsme snad v Břeclavi nebyli naposledy...

Nutno podotknout, že se tohoto výletu úspěšně zúčastnili i naši plyšoví parťáci, prasiatko a Zdenoushova sviňka…

Agness

Je pátek 12.října 2007. Pro všechny celkem obyčejný den, který uzavírá pracovní a studentům školní týden. Pro nás, lidi z Barcia, toto datum znamená výpravu za P. Matúšem Kocianem do pražských Holešovic, kde oslavíme jeho 38.narozeniny!
První parta se schází v kostele sv. Antonína, kde spolu s ostatními oslavíme mši svatou, kterou jak jinak slouží Matúš. Po bohoslužbě se přesouváme již k našemu oslavenci. Moc nás zatím není, ale druhá parta je snad již na cestě. A doráží v pravou chvíli. To už stolek v obýváku přetéká dobrotami: sladkostmi, olivami, saláty, párky a smaženými houbami...etc. Uprostřed našeho hodování se naskytne vhodná chvíle k předání dárku a gratulování. Připíjíme si hlavně na zdraví Matúše, ale určitě i na to, že jsme se tam všichni tak perfektně sešli!
Po zbytek perfektně načatého večera si povídáme. Třeba o našich společných prázdninových akcích na Slovensku a v Itálii, plánuje akce další a rozebíráme, co se komu přihodilo, jak kdo žije a podobné věci. Při cvrlikání cikád a zpěvu římských ptáčků se kocháme velikým akvárkem a sbírkou rybiček. Jednu chvíli se debata zavede na výpravy do kosmu, konkrétně na Měsíc. Prohlížíme fotky a videa. Během večera nás také navštíví Maruška Kostelecká, která s námi byla v létě v Desertu:) Okolo 23h se rozhodneme jít na kutě. Zabydlíme se ve farních třídách, kde se učí náboženství. Rozbalíme karimatky, spacáky, provedeme lehkou očistu, ještě pár příhod a scénářů..Teď už do „postele“!
Ráno se některá ranní ptáčata spolu s Matúšem vypraví na mši svatou. Opozdilci zatím připraví snídani, uvaří čaje a také poklidí vše, co po nás z večera zbylo. Po snídani, tj. okolo 9h, se už každý vypraví domů po vlastní ose. Někdo si udělá výlet Prahou, někdo se vypraví do obchodů a jiní frčí domů.
Summa sumárum, celkem nás bylo 12+Matúš+rybičky. Snědli jsme toho víc než dost. Zábava byla suprová. Myslím, že není co dodat!
Baunka

Setkání v Nazaretě - zavzpomínali jsme na Tábor, viděli jsme slavnostní premiéru filmu o CSMku za účasti tvůrců, prohlídli jsme si fotky z Tábora. Večer byla připravena malá večeře - prase.
Druhý den jsme začli společnou modlitbou, dopoledne mezi nás přišel biskup Kája Herbst, pak jsme se trochu výtvarně vyjadřovali, sportovali, poslouchali záznam přednášky Vojtěcha Kodeta, atd.
Cestou domů nás doprovodila naše nová skorokolínská kamarádka, se kterou jsme ještě v Kolíně navštívili výstavu fotek...

Mše svatá a žehnání sochy sv. Jana Nepomuckého u příležitosti výročí 750 let obce Suchdol.

Návštěva otce biskupa Karla Herbsta ve Veltrubech. Při mši hrál Škrečok.

V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze přijali jáhenské svěcení Martin Vlček a Piotr Adamczyk, naši odchovanci:)

Je to neuvěřitelné, ale letos se konal jubilejní 2. ročník Barcio kototoče party! Sešlo se nás dokonce víc než v pátek na spolču a šel s námi i náš drahý kaplan Ondra. Vyzkoušeli jsme různý atrakce jako řetízák, lavici, horskou dráhu nebo centrifugu, ale nic nemělo na absolutní klasiku: autodrom! Obsadili jsme 4 auta a všem ukázali, jak se to řídí. Nejmocnější jízdní styl měly zajisté naše holky, rostou z nich fakt regulérní pirátky silnic:) Po několika jízdách na autodromu jsme se eště posilnili vydatnými pokrmy (většinou langoše, akorát Agness se cpala vatou) a pomalu se vydali na cestu k domovům. Moc se nám ale nechtělo, a tak jsme si chvíli poseděli u kašny na náměstí, dali si zmrzlinu, a pak už jsme naskákali do pěškobusu a tradá domů.

Byli jsme v Táboře na hypersuper setkání! Oficiální stránky.

To zas bylo jednou spolčo... Popadli sme bicykly, korčule a ostatní naskákali do auta a šupajdili sme na Hráďo (místní písák). Tam kapitán AnTonda vytáhnul loď a už sme jeli. Brázdili sme Hráďo naprosto neohroženě (bylo totiž zataženo a kolem vody byli jen rybáři, kterým sme plašili ryby a jinak ani noha). Nám to ale vyhovovalo a když jsme se pádlováním dost zahřáli, jídlem dost posilnili a kofolou si dodali kuráže, naskákali někteří z nás i do vody, abychom ulovili nějaký ty krvelačný sumce... Nikoho z nás naštěstí neutopili, i když jsou údajně jinak velmi útoční. Dokonce nám ani neužužlali palec u nohy, jak jsem se obával...

Abych ještě upřesnil to jídlo: když jsme si tak pěkně přistáli na širém Hráďu u bójky, vyhrabala Zuzka odkudsi z podpalubí krabici řka, že má svátek a že nám tudíž nese dort. To bylo docela milý. Co už sem ale rozdejchával dýl bylo to, jak vyndala tácky a lžičky a začala nám to všem na palubě servírovat... Příště už si snad vemem i ubrus, skleničky a číšníka...

No, prostě to byla zas jednou Barcio akce jak se patří. Doufám, že se na Hráďo zas brzy vyplavíme. Fotky.

Mladi fest byl letos opět silným zážitkem. Organizátorům se ve spolupráci s poutníky podařilo stejně jako v dřívějších letech vytvořit osobitou medžugorskou atmosféru, která je naprosto nezapomenutelná a nutí člověka, aby do Medžugorje přijížděl znovu a znovu. Zakládními charakteristikami této atmosféry jsou, podle mého názoru, úcta k Bohu a radost. Snad nejsilněji to lze zakusit při adoraci, kdy tisíce lidí večer pod širým nebem klečí před Nejsvětější svátostí... Radost - tak by se dala stručně vystihnout moje zkušenost s Mladi festem. Velikou zásluhu na tom má mezinárodní band, který se stará o hudební doprovod celého festivalu. Aby nezůstalo jen u slov, tak tady je video a tady jsou ke stažení písničky v podání tohoto bandu. No, a tady je zas několik mých fotek z letošního festivalu.

A abyste neřekli, že na vás šetřím, tak tady je jedno video, které doporučuji všem, kdo snad ještě nepotkali moderního řeholníka. Je to záznam z festivalu v roce 2005 a tím řeholníkem je Padre Maurizio de Sanctis. (podívejte se hlavně na minuty: 13, 26 a 41)

Výlet s Matúšem do Deserto di Varazze, kde se v romantickém přírodním prostředí nachází starobylý klášter bosých karmelitánů! Místo se nalézá v Ligurském pohoří mezi Genovou a Savonou ve výšce 300m nad mořem, ca 7 km vzdušnou čarou od moře. Z okolních až 1300m vysokých kopců stékají četné potoky s mnohými vodopády a tůněmi...

Tradiční duchovní obnova ve Vranově.

Děcka pozorte!
Tož sme se my, Čecháčci, vydali na pětidenní akci s naším spřáteleným spolčem z Břeclavi a okolí. Naším cílem byl Lančov u Vranova nad Dyjí. Cesta tam byla složitá, s několika přestupy. Ano, mohli sme zvolit taktiku „Prostě přijdeš, sedneš si a jedeš, ne? Pohoda!“, ale zvládli sme to i s naším přesně naplánovaným řádem. Pobyt sme započali nočním výletem, při kterém benga málem zatkli Vojtu se Zdenoushem. Druhý den nás probudila rozcvička a poté fotbal. Udělali sme si výlet na vranovský zámek a přehradu. Naší oblíbenou hrou se stal ufoball, který se zpočátku hrál dost špatně, bo byl silný větr. Největší náplní výletu šak byl všemi oblíbený program „jíst spát jíst spát“. Tak sme tedy jedli erteple, knedle se zelém, oharky, aj zásmažku v polévce… Vše sme jedli úžičkami z taléře! Pak sme to šecko setřeli hadrou a bylo to. Důležitou roli v naší psychičce sehrál také plyn, ze kterého byli unešeni především naši chaláni. Včil sme dom, ale na tuto haluz-akci budeme vzpomínat ještě dlouho. A důležitá rada na závěr: Jezte voharky!!! =D
Agness
Fotky

Rozlučka s Martinem, Mariuszem, starym školnim rokem, oslava zisku poháru na SKAMu, začátku prázdnin a tak... Fotky

Zašli sme se podívat na Shreka 3. Film se nám docela líbil, i když je třeba uznat, že 3. pokračování už těžko může být podobně dobré jako první díl.

Když nás před rokem Spolčo Dolní Počernice pozvalo na SKAM 06, nikdo ještě netušil, co se z toho vyklube... Loni sme už měli jinačí program, a taky sme neměli vůbec žádnej florbalovej tým. Ale uplynul rok a my na SKAM nezapomněli. Slovo dalo slovo, modlitba modlitbu a byl tu Barcio florec team, kterej začal od jara pilně trénovat. Práce to nebyla vůbec snadná, zvlášť když někteří z nás drželi na Barcio tréninku hokejku téměř poprvé a na dotaz, na kterou stranu držej čepel, odpovídali, že jak kdy... Ale nezalekli jsme se a houževnatě se snažili ze sebe vytřískat maximum. Všem to jen ztěžoval nesnesitelnej head coach Zdenoush, kterej svym pokřikovánim a kibicovánim lez na nervy snad celýmu teamu.

Po pořádnym tréninku sme se už vypravili do Prahé DP na SKAM 07. Náš gólman Marek, obdařený prorockými viděními, napsal na SKAM fórum už několik dní před turnajem, že to tam jedem vyhrát. A tak sme jeli. Nikdo nás tam vlastně neznal, řikali si, co to je asi za maníky, co to sem přijeli s těma kočkama... No, a to sme byli my, nenápadní favoriti. Měli sme už od začátku velkej respekt ze soupeřů, ale když sme vyhráli první zápas 3:0, pak druhej, třetí, tak sme zjistili, že to zas tak zlý nebude... Pak nám navíc přijelo překvápko - náš veleoblíbený, všemi zbožňovaný kaplan Ondra. Povzbudil nás svým optimistickým tónem, kterej je mu vlastní, dal nám trochu dopingu - nějaký cukroví ze svatby - a my šli v síle toho pokrmu bojovat dál.

No a šlo to obdobně jako před tim. Pomalu ale jistě sme vyhrávali dál. A tak sme se dostali až k poslednímu utkání - proti domácím. Těm už však nestačily síly, museli na nás volat posily i z jinejch týmů, takže je pravda, že to vítězství bylo trchu snazší než sme čekali, ale věřím, že bysme vyhráli i kdyby se dostavili v nejsilnější sestavě. Měli sme totiž sice malý, ale přesto rezervy. Barcio florec team prostě (jak náš supr gólman Marek prorokoval) nenašel přemožitele a přivez si domů pohár se štítkem "Barcio Kolín", kterej nám teď zůstává na celej rok! A pokud to půjde, určitě se pokusíme tohle vítězství za rok obhájit...

Netřeba líčit, jak několik následujících dní vypadala náplň rozhovorů mezi náma spolčákama: "Barcio 4evr!" "Jo, sme fakt dobrý!" Na icq moh člověk objevit message typu: "Chcete se někdo napít z poháru? Stavte se u mě..." Atd., atp. Zkrátka stručně: Barcio 4evr

A rada pro dnešek zní: kdo vyhraje florec, to je prostě borec, Barcio 4evr a konec!

Fotky

Oslava všemožných maturitních úspěchů a životních jubilejí na Barcio party. Připraveno bylo výborné pohoštění, např. Andrejka přinesla krabí pomazánku z jejich domácího chovu krabíků, a tak jsme se měli skutečně královsky. Trochu jsme si zazpívali, popovídali, zahráli Brumino... prostě všechno možný.

V neděli 10.6. se na parkáně u chrámu sv. Bartoloměje konal od 14 hod. dětský den s názvem Putování pouští aneb z Egypta do země zaslíbené. Návštěvníci se proměnili v Izraelity putující do zaslíbené země, na jejich cestě je čekala řada nástrah a komplikací, které museli vyřešit, aby se nakonec dostali k cíli své cesty... Plakát.

Účastnili jsme se oslavy svátku sv. Matěje: v 10:00 poutní mše, pak oběd, procházka, od 15:00 garden party a slavnostní otevření zrekonstruované fary...

Náš drahý kaplan Ondra nás pozval k sobě na návštěvu...

Skvělý spolčo na parkáně se spoustou super lidí, zpěvu a čokolády...

Ohýnek na ranči...

Protože sme hustý týnejdžeři, nemohli sme v neděli odpoledne zůstat jen tak sedět doma jak cool v plotě. Jak Zdenoush zavelel, sešli sme se v hojném počtu pěti kousků (Zdenoush, 2x čokotetka, Zorka, Pavel H.) v 16.2o h u zvonice. Poté sme se odebrali na Zálabí na cykloštráse, která vede do 3D (pro neznalé = Tři Dvory). Cestou si čokotetka Andrejka vzpomněla, že s sebou nemá svůj čokofet, a tak skákla k číšníkovi do naší oblíbené cukrárny. Dále už se nevyskytly žádné obtíže či potíže. Když sme dorazili na místo, čekala nás velká zábava. Nazuli sme si svoje korčuľe a frčeli sme ke Třem Dvorům. Někteří s obtížemi, jiní s přehledem... Zdenoush se naučil jak správně padat, což bylo velice zajímavé. Čokíny jezdily na Milku, Zorka na karamelky, kterými nás všechny zásoboval Pavel :) Zpáteční cestou jsme se stavili na zmrzku v již zmiňované cukrárně. Všichni se těshíme na další action.
Barcio 4ev(e)r! A korčuľovanie zdar!!!
Agness

Rok se s rokem sešel a nadešl čas zase vyrazit na arcidiecézko. Cestovali jsme jako loni naším skvělým Barcio Renaultem, který byl ovšem poněkud špinavej, takže první zastávka byla na benzínce, kde jsme ho museli trochu opláchnout. Cestou jsme taky omrkli, čím dneska jezdí drsňáci po Praze (viz galerie). Na setkání nás všechny příjemně překvapila dobrá hudba, kterou bylo setkání doprovázeno (obzvláště se líbila našim holkám)... Stejně jako minulý rok se krátké katecheze ujal otec biskup Kája Herbst, a pak už jsme se rozprchli na skupinky. Na těch jsme objevili jednoho přednášejícího, který na nás udělal velmi dobrý dojem - byl to Pavel Pabián, fakt borec. No, jinak jsme si popovídali se starými známými, pochutnali si na párkách (obzvlášť Agness) a po dalším bloku skupinek následovala mše. Po jejím skončení, jsme se vypravili směrem ke Coolínu. Den pro nás však neskončil. Doma jsme se ani neohřáli a šli jsme do věhlasného Barbucha baru (místní pajzl v jednom výměníku), kde totiž vystupoval náš spoluspolčák Pepa. Tak jsme ho museli trochu podpořit. Nevím, jestli to bylo naší podporou, ale mlátil do těch bubnů dost energicky, to je pravda :-)
A takhle to na arcidiecézku vypadalo. Fotky ADCM.

Tradiční duchovní obnova pro kluky od 15 let, která se konala v semináři. Prohlídli jsme si celý seminář a seznámili se s jeho fungováním. V programu byly různě tematicky zaměřené skupinky, křížová cesta, modlitba raních chval, mše... Navštívil nás otec kardinál, dalším skvělým hostem byl P. Tomáš Holub - vojenský kaplan, který si nás získal nejen svými vyznamenáními, ale především způsobem, jakým k nám mluvil. Setkání bylo také samozřejmě příležitostí k rozhovoru s bohoslovci, například při modlitební stráži nebo ve stylové čajovně. Pro přiblížení je tu pár fotek (na kterých můžete při pozorném hledání najít i některé naše spolčáky): pátek, sobota, neděle.

Po veleúspěšném maturitním plese naší Veu jsme se shodli na tom, že by bylo záhodno jít si vyhodit z kopejtek s celým spolčem na nějakej další ples. A jelikož je ve spolču vysoká koncentrace gympláků, dalo se čekat, že se vypravíme na bál další maturitní třídy tohoto skvělého ústavu, a sice 4.B. Sešli jsme se na místě činu - v útulném prostředí architektonického skvostu centra Kolína, v městském společenském domě - a těšili se, kdy už to všechno vypukne. Pořádající třída si opravdu dala na čas - začátek se posunul asi o 40 minut, tak jsme se aspoň pro začátek moc pěkně ponudili. Ale nejspíš se jednalo o záměr, nejdřív nás trochu nudit, aby pak zábava byla ještě zábavnější... A to se celkem povedlo - na začátku jsme se nudili myslím znamenitě... Ale pak přišel nástup třídy v plavkách, animované video s postavičkami z modelíny a nakonec došlo i na tanec. No, a to byla příležitost pro nás, abychom to zas rozjeli na plný Barcio! Křepčili jsme a skotačili, vyhazovali si z kopýtek, pinkali si s nafukovacími balónky, rozmlouvali s čokotetkama při tanci znakovou řečí, atd., atp. Dokonce jsme využili i jednu vychytávku, kterou pořadatelé připravili - malé předpódium, na kterém se velmi zalíbilo především našim čokínám. A když jsme se dost vyskákali, vyploužili, užili si "autodromu" při polce, jali jsme se transportovat se domů. K tomu jsme využili našeho vysokokapacitního pěškobusu, kterým jsme rozvezli všechny známé i neznámé spolucestující k jejich příbytkům. (Pěškobusem se totiž z takovýchto akcí cestuje nejlépe - můžete v sobě mít pár promile alkoholu a nikoho tím příliš neohrožujete, navíc má pěškobus celkem neomezený počet míst, takže můžete svézt koho si zamanete.) Cestou jsme ještě měli příležitost zatancovat si - jeden mladý šohaj tam měl zaparkované auto, které vydávalo zvuky asi jako "tuc, tuc, tuc", tak jsme toho samozřejmě využili, ozvláštnili svou chůzi pár tanečními tríčky a pokračovali v cestě k domovu. Šohaj sice trochu zíral, ale zdálo se, že byl potěšen, že udělal někomu svou hlasitou hudbou pouštěnou asi před třetí hodinou ráno pod okny domů takovou radost. No, a pak už jsme se jen vyhnuli jedné skupince pochybných, poněkud podnapilých individuí, která se však zalekla Lucčina mocného hlasu, kterým by je jistě mohla poslat k šípku s takovou razancí, že by na to do smrti smrťoucí nezapomněli, a tak se nám radši klidili z cesty. A my se v poklidu dostali domů, popřáli si dobrou chuť, řekli si čest práci a rukám klid a odebrali se na kutě. A dobře se nám spalo.

Dojedení zásob...

Zakončení roku ...

Pan Mikuláš a spol. ...

Další pokračování oblíbeného přespání na zvonici...

Hudební festival...

Kdo jiný si to mohl vzít na starost než Matúš...

Šlapání zelí...

V Holešovicích...

Navštívili jsme naše drahé Matějáky...

Posvícení je jen jednou v roce...

Trochu sme se šli povozit na pár atrakcích...

Vojta se nechal ostříhat v kadeřnickém studiu A&A

Festival mládeže v Medžu

Cestování s Matúšem

Tábor v Mikulči u Svitav

Byl krásný den, sluníčko svítilo, a my, jelikož jsme si nemohli nechat ujít tak důležitou událost, jsme sedli na rychlík a uháněli do Prahy, abychom byli s Matúšem v den, kdy byl svěcen na kněze. Kněžské svěcení spolu s ním z rukou kardinála Miloslava Vlka přijali ještě dva jáhni: Benedikt Hudema a Petr Augustin Beneš. Slavnostní mše svatá v den narozenin sv. Jana Křtitele, při níž bylo jáhnům svěcení uděleno, trvala více než dvě hodiny. Po jejím skončení jsme ještě pozdravili "staré známé" - P. Kamila, sestru Františku, spolčáky od sv. Matěje... Trochu jsme se prošli po Praze, ochutnali, jakou maj zmrzlinu na Václaváku (moc dobrou), holky šly vomrknout ňáký hadříky, a pak jsme se z přelidněné Prahy vydali do klidem oplývajícího sobotního Kolína. Fotky.

Tak jsme se zas po roce(!) sešli na garden party! Tentokráte předpověď počasí vyšla bohužel naprosto přesně, a tak lilo jak z konve. Není nad grilování v dešti:-) Dobře, že se nikomu nechtělo v tom slejváku fotit, zhotovil by totiž fotky typu: postavička grilující v lijáku oblečená do šílenýho pršipláště a vedle ní druhá držící bílej slunečník, kterej používá jako deštník.. Ale zmákli jsme to. Doufejme, že příště už bude líp.

V pátek jsme se sešli na parkáně, založili požár velmi lokálního charakteru a opekli nějaký to jídlo...Přišel mezi nás i pan farář a taky sestra Bernarda.

Konalo se první spolčo bez Matúše, protože už nám odletěl:( A dopadlo to docela dobře: Tonda přines kytaru, tak jsme trochu pěli... Celkově byla docela příjemná atmosféra... Čokotetky nezklamaly a daly si čokoládu... Prostě normální pohoda... :)

opět výlet na kolech; směrem na Týnec

V pátek 12.5. kolem páté hodiny odpoledne jsme naskočili do motoráčku a vydali se do Ratají. Po asi hodinové cestě jsme byli na místě. Po tom, co jsme opustili vlak, jsme pobrali všechny batohy, utáhli popruhy a vyrazili do přírody...

malý výlet na kole do Poděbrad, odjezd kolem desátý dopoledne

Tak je to tady! Straší nám ve věži! Uspořádali jsme nevídanou, dobrodružnou a extrémně odvážnou akci, abychom zjistili, jak se věci na zvonici mají a udělali jsme fenomenální objev: na zvonici se vyskytuje bílá paní (jak se nám později podařilo zjistit, spíš slečna)...

Sešli jsme se v půl šestý ráno na nádraží a vyrazili do Ruzyně k Matúšovi. Tam jsme si prohlédli jeho sbírku brouků. Potom jsme se už vydali pěšky na Levý Hradec...

Pořadatelem byl TK Arnika. Akce se konala na Kmochově ostrově od 13 hod. Návštěvníci se mohli zúčastnit ekoher pro děti i dospělé, zkusit výrobu ručního papíru, prověřit svoji fyzičku na lanových atrakcích nebo si prohlédnout a pohladit ovce, poníky a jiná zvířata. Téměř na závěr přednesl Matúš svoji přednášku na téma "Pastýř nebo vrah stvoření" o vztahu člověka k přírodě.

Oslava XXI. světového dne mládeže v Salesiánském středisku mládeže v Praze 8 - Kobylisích. Fotky ADCM, naše foto.

V pátek jsme měli křížovou cestu u sv. Bartoloměje. Sešlo se nás nad očekávání hodně - jak spolčáků, tak ostatního zbožného lidu - a celá akce měla celkem důstojný průběh. Díky všem zúčastněným!

na faře v 15:00, přednáška o liturgii velikonočního tridua, nácvik liturgie, domluva úkolů na velkopáteční obřady a vigilii

náměty pište na hula.t@quick.cz díky za podněty ***

svou návštěvou nás poctily skupiny od sv. Matěje z Prahy a z Břeclavi...

Uskutečnila se 4. prosince 2005 za účasti mnoha dětí i dospělých. Na úvod všichni přítomní zhlédli naučné divadelní minipředstavení ze života zvířat. Samozřejmě nechyběli čerti ani andělé, dětská očka rozzářil sv. Mikuláš, který byl letos velmi štědrý. Hostem večera byla sestra Františka. Věřím, že se besídka všem líbila a nezbývá, než doufat, že ta letošní bude ještě lepší... Fotky najdete tady.